
Zakladatelka

Mgr. Nicole Táborská
Už jako malinkatá holčička, jsem byla štěstím bez sebe, když jsem si mohla koně třeba jen pohladit. Měla jsem to štěstí, že mi rodiče umožnili začít jezdit na koních ještě v předškolním věku. Obvykle jsem se setkávala s klasickým jezdeckým výcvikem, kde se koně většinou museli do pohybu poměrně nutit a nebo měli tu nálepku, že nejsou hodní a můžou na nich jezdit jen zkušení jezdci. Ježdění jsem samozřejmě milovala, ale něco se mi na tom už jako dítěti nezdálo. Až časem jsem si uvědomila, že je to tím, že se koním lekce nelíbily a spolupráce byla vynucená. Když mi bylo 14 let, tak shodou okolností, jsem dostala svého prvního koně. Brzy jsem došla k poznání, že k tréninku koně lze přistupovat i jinak, nežli bylo běžnou praxí ve stájích zaměřených na jezdecký výcvik nebo výcvik sportovních koní. Po vyzkoušení, že spolupráce s koněm založená na vzájemném respektu, důvěře a úctě je mnohem přínosnější a příjemnější, mě dovedla již v 15ti letech ke studiu natural horsemanshipu, neboli přirozené komunikaci, která byla tou dobou v České Republice takřka neznámá. Měla jsem tu výhodu, že jsem se narodila s dlouho žila v Německu a plynule ovládala němčinu a mohla tak čerpat informace z německých odborných koňských časopisů, které se daly běžně koupit i na německých benzínových pumpách :). Tam totiž byla metoda přirozené komunikace již dávno v módě. Dozvěděla jsem se tak o pořádaných kurzech v Německu a o koňských knihách s touto tematiku. Postupně jsem se pár kurzů i účastnila a domluvila si individuální lekce se svým koněm. Záhy jsem začala pomáhat lidem ze své stáje řešit jejich problémy s jejich koňmi a tak zažívala první úspěchy, kde jsem si uvědomila, jak jednoduché je se s koněm skrze přirozenou komunikaci domluvit. Netrvalo dlouho a všimla jsem si, že koně mají často podobné povahové rysy jako jejich majitelé a reagují na různé podměty podobně. Dokonce jsem zažila i mimo koňský svět situaci, kde jsem vlastně omylem díky své řeči těla, stejně tak jako při přirozené komunikaci s koněm, úplně náhodou přiměla neznámého dospělého člověka, který na mě začal agresivně něco křičet, zareagovat stejně, jako agresivní kůň, který před vámi ustoupí a dá najevo, že vás vnímá jako sobě nadřazeného. Tehdy jsem si poprvé uvědomila, že je přirozená komunikace s koněm vlastně i skvěle využitelná při komunikaci s lidmi. Pracovat takhle s koňmi a někdy i sledovat lidi v interakci s koněm mě tak bavilo a naplňovalo, že už jsem asi i tehdy věděla, že je to láska a poslání na celý život.
Během studia na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy jsem nabyla znalosti v oblasti psychologie, pedagogiky a didaktiky. V roce 2011 jsem se účastnila tříměsíční pracovní stáže v jezdecké stáji ve Španělsku, kde jsem se věnovala výcviku dětí, dospělých a i koní a naučila se španělský jezdecky styl vaquero. Po návratu jsem pak začala sama trénovat koně a lidi a nabírala tak nové cenné zkušenosti.
O tom mít svojí stáj jsem snila od dětství, ale nenapadlo mě, že to tak brzy zrealizuju. Zdravotní stav mojí kobylky mě nakonec přiměl od roku 2014 začít budovat vlastní ustájení, dnes již jezdecký areál Koně nad Chuchlí. Zde jsem záhy začala pořádat kurzy pro děti a dospělé, které vycházely z mých poznatků o přirozené komunikaci a smysluplného jezdeckého výcviku koně. Od roku 2016 se vzdělávám i v oblasti akademického jezdectví a účastním se různých kurzů osobního rozvoje. Naučila jsem se i různé techniky meditace a celistvého vnímání těla. Během lekcí pomáhám lidem lépe porozumět sobě samým a koním. Své dlouhodobé profesní nasměrování směřuji již delší dobu především do oblasti, jak přirozenou komunikaci s koněm aplikovat do osobního rozvoje a terapii. Jako jedna z prvních v České Republice jsem začala ve spolupráci s lektorkou soft skills v našem jezdeckém areálu pořádat kurzy aplikovaného leadershipu s koňmi pro management. Dále u nás ve spolupráci s klinickou psycholožkou pořádáme terapie a kurzy zaměřené na sebepoznání a osobní rozvoj.

Spolupracuji s
Mgr. Monika Jiroušová
Je klinická psycholožka a psychoterapeutka s mnoha lety zkušeností v oblastech dospělé, adolescentní i dětské psychologie. Vystudovala jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a má atestaci z klinické psychologie. Při práci s klienty vychází z humanistické psychologie. Je absolvent psychoterapeutického výcviku v PCA ( Person centered Approach - Rogers ) akreditovaným Psychoterapeutickou společností České lékařské společnosti JEP. Získala certifikaci pro poskytování systematické psychoterapie ve zdravotnictví. Dále absolvovala certifikovaný kurz ROR, TAT, Krizové intervence a účastnila se workshopů - např. focusing, práce s traumatem, relaxace atd. Řadu let se věnovala psychodiagnostice a psychoterapii. Její profesní zkušenost zahrnují jak individuální práci s klienty , tak i dlouholetou praxi ve skupinové psychoterapii. Účastní se akcí celoživotního vzdělávání v oboru psychologie, kde si zvyšuji svou kvalifikaci. Ráda se dále posouvá a vzdělává v aktuálních tématech .
"Ke koním jsem měla vždy velmi blízko, ale ještě o kus blíže mne k nim přivedl můj syn, který začal aktivně jezdit. A i já sama jsem se pak vrátila k jezdectví. Během společných tréninků jsem si uvědomila sílu terapeutického potenciálu koní. Koně mají nesporně příznivý vliv na dětskou psychiku a psychomotorický vývoj. Začali jsme docházet na pravidelné lekce a postupně se běžné tréniky změnili v prostor, na který jsem počala nahlížet z perspektivy svého oboru psychologie a postupně jsme začaly zařazovat hry s psychoterapeutickým účinkem a speciální cviky pro rozvoj a aktivizaci kognitivních funkcí (tzn. paměť, myšlení, pozornost, koncentraci ) , sociálních a emočních dovedností.
Vytvořila jsem ucelený přístup zahrnující terpeutické principy pro náš psychoterapeutický projekt a aktivity za využití kontaktu s koněm. Na základě svých zkušeností a poznatků z oblasti psychologie, psychoterapie a přirozené komunikace s koňmi jsem vypracovala metodiku pro terapie za přítomnosti koně s využitím psychologických prostředků pro děti s nepřiměřeným psychomotorickým vývojem Postupně jsem začala sama i vést terapie asistované koněm. Zastávám empatický a profesionální přístup, respekt a otevřenou komunikaci. Vycházím z předpokladu, že to potřebné k nalezení nejlepších řešení a dalšího rozvoje máme v sobě, jen je potřeba to najít ( a k tomu využívám nedirektivní přístupy ). Důležitá je pro mne "důvěra" v člověka a snažím se i během setkání vytvářet empatické a bezpečné prostředí, aby klient mohl směřovat ke svému růstu a rozvíjení svých vnitřních možností. V současné době nabízím možnost terapie pro dospělé, děti i adolescenty za přítomnosti koně. Nebo další nabídkou jsou terapeutické procházky s koněm."